Chcete se stát dobrovolníkem?

Jak se stát dobrovolníkem?

Hledáme dospělé nad 18 let, kteří jsou otevření novým přístupům, mají chuť pracovat na sobě a dozvědět se víc o Son Rise Program®. Naši dobrovolníci pracují s Ángelem v herně individuálně, 2x týdně 2 hodiny a jednou měsíčně máme týmovou schůzku. SRP* s Ángelem probíhá v Hostivicích (Praha-Západ). Nejsou potřeba žádné zkušenosti ani s dětmi, ani s autismem, vše vysvětlíme a zaškolíme. Minimální závazek je 6 měsíců. Na základě 40 let zkušeností tisíců SRP* rodin po celém světě jsou všechny tyto podmínky ideální prostředí pro vytvoření hlubokého oboustranného vztahu, který umožňuje maximální vývoj dítěte a zároveň osobní růst dobrovolníka. Pokud máte zájem o dobrovolnictví nebo byste chtěli více informací... kontaktujte nás, prosím

* Son Rise Program®

Naši dobrovolníci

Bez dobrovolníků si už Son Rise Program® neumíme ani představit. Nejde jen o samotný program, který bychom bez dobrovolníků dělali v méně intenzivní formě, ale získáváme cenný čas na chod domácnosti a program samotný (např. čtení literatury, diskuse ohledně cílů našeho programu, naše další sebevzdělávání). Ze začátku jsme byli bez dobrovolníků vyčerpaní, teď jsme ve větší rovnováze tím, že se s našimi dobrovolníky střídáme. Tím, že je každý dobrovolník jiný, nabízí Ángelovi jedinečnou interakci a zprostředkovává mu jiný pohled na svět. Díky těmto "cizím" lidem, kteří si s Ángelem "hrají" s láskou a nadšením, máme pocit, že Ángel vidí svět jako bezpečnější, např již většinou nevnímá návštěvy jako vetřelce a začíná se zajímat o lidi mimo domov. Během poměrně krátké chvíle se naši dobrovolníci stávají součástí naší rodiny. Je pro nás dojemné vidět, jak se mají navzájem s Ángelem rádi. Ángel si rychle pamatuje jejich jména a kdo po kom přijde. Obdivujeme jejich ochotu se učit, odvahu skočit do něčeho nového a je pro nás radost vidět, jak je to baví a jak roste jejich sebevědomí. Cítíme k nim velkou lásku a vděčnost.

Rádi bychom vám naše dobrovolníky představili:

Dobrovolníci, kteří v současné době s Ángelkem aktivně pracují v pokojíčku:

Julie

  • věk: 21 let
  • studentka VŠ Psychologie
  • předchozí zkušenosti s autismem: žádné

Ivana

  • věk: 33 let
  • majitelka a generální ředitelka výrobní společnosti v oboru balených vod
  • předchozí zkušenosti s autismem: žádné

Martina

  • věk: 44 let
  • povolání: Administrativní pracovnice
  • předchozí zkušenosti s autismem: 5 měsíců – volnočasové aktivity chlapce se středně těžkým autismem

Kristýna

  • věk: 23 let
  • studentka VŠ Speciální pedagogiky
  • předchozí zkušenosti s autismem: asistentka na týdenním pobyty pro děti s PAS, následně pak v rámci praxe na VŠ

Lenka

  • věk: 32 let
  • povolání: Asistentka HR v kosmetické firmě
  • předchozí zkušenosti s autismem: žádné
  • Lenka pracuje s Angelkem a zároveň nám pomáhá i s organizačními záležitostmi, překlady, facebookovou stránkou atd.

Jakub

  • věk: 34 let
  • produkťák v IT distribuci
  • předchozí zkušenosti s autismem: žádné

Sylvie

  • age: 33 years
  • housewife – volunteer with the French association Prague accueil
  • previous experience with autism: no

Janusz

  • herec
  • předchozí zkušenosti s autismem: žádné

Viki

  • věk: 20 let
  • studentka
  • předchozí zkušenosti s autismem: žádné




Barča

  • věk: 22 let
  • studentka VŠ Speciální pedagogika
  • učitelka v MŠ Duha
    ve třídě pro děti s PAS (od 09/2014)
  • předchozí zkušenosti s autismem: žádné

Míša

  • věk: 28 let
  • povolání: fakturantka
  • předchozí zkušenosti s autismem: žádné

Iuliia

  • věk: 24 let
  • studentka filozofické fakulty
  • předchozí zkušenosti s autismem: žádné

Eva

  • věk: 24 let
  • studentka Kulturologie na Filozofické fakultě
  • předchozí zkušenosti s autismem: 3 měsíce dobrovolnictví u dvojčat (obě s autismem)

Natasha

  • age: 26 years
  • engineering student
  • previous experience with autism: no

Miška

  • věk: 23 let
  • studentka ekonomie
  • předchozí zkušenosti s autismem: žádné

Natálka

  • věk: 21 let
  • studentka
  • předchozí zkušenosti s autismem: žádné

Radek

  • věk: 32 let
  • realitní makléř
  • předchozí zkušenosti s autismem: žádné

Kája

  • věk: 23 let
  • student VŠ stavební
  • předchozí zkušenosti s autismem: žádné

Danča

  • věk: 25 let
  • studentka VŠ Farmacie
  • předchozí zkušenosti s autismem: žádné

Julča

  • věk: 18 let
  • studentka gymnázia
  • předchozí zkušenosti s autismem: žádné

Agatha

  • věk: 18 let
  • studentka gymnázia
  • předchozí zkušenosti s autismem: žádné

Pepa

  • věk: 28 let
  • kameraman / střihač
  • díky Pepovi byl autismus několikrát předmětem TV reportáže

Soňa

  • věk: 41 let
  • povolání: výuka dětí v mateřské školce a jeslích, péče o předškolní děti, administrativa, překlady
  • předchozí zkušenosti s autismem: s autisty pracovala během 7 let praxe vychovatelky v ústavech soc. péče a ve speciální škole a školce
  • Soňa nám pomáhá s činnostmi mimo hernu např. s překlady

Zkušenosti našich dobrovolníků

THE BEST OF Naši dobrovolníci

Proč naši dobrovolníci začínali pracovat s Ángelem a co jim to dalo? Jak se proměnil jejich život?


Video s Míšou z cyklu naši dobrovolníci

Náš dobrovolník Pepa se pustil do natáčení videí s našimi dobrovolníky. Dělá to skvěle a moc mu děkujeme za jeho nadšení a čas! Cílem těchto videí je představit ty skvělé duše, které si chodí hrát s naším Ángelem, a pomoct rozšířit dobrovolnictví v oblasti autismu. První díl je s Míšou, která je jednou z našich prvních dvou dobrovolnic vůbec a která je mimochodem manželkou Pepy. Tak se Pepa tenkrát s Ángelkem seznámil, že si ho půjčili jednou o víkendu na výlet. Pak i Pepa začal chodit za Ángelkem. A nyní k nám chodí občas všichni i s jejich Jozífkem. Z celého srdce děkujeme Míše i Pepovi!


Video s Juli z cyklu naši dobrovolníci


Video s Pepou z cyklu naši dobrovolníci


Video s Ivanou z cyklu naši dobrovolníci


Video s Viki z cyklu naši dobrovolníci


Video s Januszem z cyklu naši dobrovolníci


Video s Kristy z cyklu naši dobrovolníci


Eva
věk: 24 let
studentka Kulturologie na Filozofické fakultě
předchozí zkušenosti s autismem: 3 měsíce dobrovolnictví u dvojčat (obě s autismem)

Angelíček, Barča, Ernesto!

Je to neuveriteľné, ale zástavka "Hostivice ve Vilkách" sa mi stráca z dohľadu. Väčšinou neviem čo povedať, vlastne ani teraz nemám veľa slov. Chcem najmä poďakovať za všetko čo som mala možnosť si u Vás uvedomiť. Za každú započatú dvojhodinovku, ktorá s Vašim (možno vedomým, možno nevedomým) dohľadom otvárala bránu ku mne samej. Ani neviem ako je možné, že sa niečo také stalo mne, že som mala možnosť uvedomiť si svoju užitočnosť a zároveň bezvýznamnosť. Za to, že som mala možnosť uvedomiť si aký dôležitý je postoj, ten postoj s ktorým pristupujem/e ku všetkému v našich 24-hodinových životoch!

Vďačím i za to, že som mala možnosť si spirituálnu "oshovskú" teóriu načítanú v paperbackových knihách uplatniť na tráve pozorujúc a mávajúc nebu s Angelkom ... Niekto by si myslel, že sú to náhody…

Chcem Vám len povedať "všetkým trom", že to čo robíte je tá najčistejšia forma altruizmu, o ktorej by sa mal svet dozvedieť, i keď viem že Vám stačí aj ten "malý" svet zdieľajúci s Angelkom … každodenný 24-hodinový Son-Rise, ba čo viac. Myslím, že ste vytvorili a tvoríte originálnu českú verziu … !

Hoci som aktuálne v rozpoložení sa "vracania" starej Evy, nepustím ju. Nepustím tú, ktorá sa objavila i vďaka Vám.

Krásny Život Vám prajem!

PéES: Určite Vás prídem navštíviť minimálne kvôli Angelkovým očiam, Barčinmu najspirituálnejšiemu a najúprimnejšiemu hlasu pod slnkom a kvôli Ernestovým dialógom, za ktoré zaplatím i krvou! ((-:

S láskou

Eva




Martina

44 let
Administrativní pracovnice
předchozí zkušenosti s autismem: 5 měsíců – volnočasové aktivity chlapce se středně těžkým autismem

Za Ángelkem jsem začala chodit vlastně shodou mnoha okolností. Pracovala jsem už kdysi dva roky jako dobrovolník pro Diakonii a pomáhala v sociálně slabších rodinách doučovat děti nebo s nimi trávit volný čas. Tam jsem se taky dostala do kontaktu s Adamem – 8 letým klučinou, který měl středně těžký autismus. Do té doby jsem vůbec nevěděla, co autismus znamená. Chodila jsem s Adamem na hřiště a hlavně jezdila MHD, protože to on miloval. Nevěděla jsem, jak se vlastně mám věnovat klukovi, který souvisle nemluví a nedokáže mi tedy říct,co se mu líbí, co by chtěl, atd. Dostala jsem pár rad, ty jsem aplikovala a začalo mě udivovat, jak lze mluvit a při tom nepronést ani slovo, jak se nestydět za to, že Adam hlásí v autobuse každou zastávku, že si začne na celý autobus zpívat, že zničehonic se nahlas zasměje. Ze začátku pro mě bylo ohromně těžké snést ty káravé pohledy a poznámky typu – Maminko, uklidněte si to dítě? Postupem času jsem si to začala užívat – tedy to, že někdo umí být takový jaký je, aniž by ho zajímaly právě ty káravé pohledy a přihlouplé poznámky okolí. Naučila jsem se lidem dívat do očí s úsměvem a pevným pohledem. Po několika měsících byl ale Adam vyřazen z dobrovolnického programu, takže skončilo i mé první setkání s artistickým dítětem.



Po nějaké době jsem potkala Barboru, se kterou jsme společně studovaly gymnázium a hrály volejbal, a ona mi řekla o Ángelkovi. Zaujalo mě, že existuje úplně jiný přístup k autismu a autistickým dětem, že dokonce existuje speciální program Son Rise, který Barbora s Ernestem aplikují, a který přináší viditelné výsledky. Začala jsem přemýšlet, že bych se zapojila jako dobrovolník k Ángelkovi. Chtěla jsem začít postupně, pomalu. Jenže jak se říká, člověk míní a život mění. Vypadla jedna dobrovolnice, takže jsem do programu naskočila bez přípravy rovnýma nohama. Dnes jsou mé návštěvy u Ángelka pravidelným bodem mého týdenního programu. Díky interakci s Ángelkem jsem se naučila si zase hrát, radovat se, být tady a teď, ať se děje cokoliv. Pokojíček, Ángelek a já – tři stálé jednotky v proměnném světě. Fascinuje mě, jak mě Ángelek nastavuje zrcadlo – jsem sportovní typ, takže spolu hodně běháme, skáčeme, padáme a jinak se fyzicky zabavujeme – Ángelek nějak vycítil, že právě tohle je má podstata, a že si to s ním užívám. Ještě stále nechápu, že už tři měsíce návštěvu co návštěvu kreslím vánoční stromeček, i když mi kreslení vůbec nejde. Možná proto, že kreslím spíš systematicky než hezky. Kmen, větve, ozdobičky, dárečky, hvězdičky, svíčky, srdíčka – vše kreslím tak jako poprvé, a když něco zapomenu, Ángelek mi to okamžitě připomene. Kreslení se pro mě stalo hrou. V pokojíčku si často připadám jako kdybych procházela různými stupni meditace, kterými mě můj guru provází, a vždy odjíždím nabitá a uvolněná… Pochopila jsem, proč může být autismus darem a jsem nesmírně ráda, že můžu být součástí této malé komunity nadšených a unikátních lidí, která se kolem Ángelka přirozeně utvořila.




Ivana

33 let
majitelka a generální ředitelka
výrobní společnosti v oboru balených vod
předchozí zkušenosti s autismem: žádné

K dobrovolnictví a trávení času s Angelíčkem mě přivedla touha začít něco podobného dělat, blíže jsem to nedokázala vysvětlit. Nejsem typicky člověk, který by se pohyboval pracovně v sociální sféře. Spíše naopak, mám vlastní firmu s 10 zaměstnanci, velmi málo času na osobní život a odpočinek. Když jsem zvažovala dobrovolnictví, zdálo se mě i Angelkovým rodičům nereálné, abych našla čas být “plnohodnotným dobrovolníkem” a chodit za ním 2krát týdně. Když jsem přišla na nezávaznou návštěvu a netušila ani zdaleka, co znamená dětský autismus a Son-Rise, stal se doslova zázrak. Angelíček si mě odvedl a jako by mi dával návod, jak s ním mám zacházet. A bylo rozhodnuto, prostě jsem do toho šla. Dnes je pro mě Son Rise životní filosofií, která se mi začíná promítat v celém životě. Učí mě, co znamená opravdová bezpodmínečná láska. Jak hledat přirozenou schopnost být tolerantní, naslouchat a neočekávat. Angel mi dodává sílu měnit své životní postoje. Čím? Vidím, jak úžasný efekt přináší změny mého postoje v pokojíčku. Zatím nejintenzivnější zjištění pro mě je, že když za ním vstoupím bez očekávání a užívám si přítomného okamžiku, ať je jakýkoli, začíná být i on mnohem přítomnější s velmi intenzivním očním kontaktem. Jakmile i nevědomky zapnu vnitřní tlak, vzdálí se. Angelovy impulzy jsou tak trefné, že pokud člověk má vůli pracovat na sobě a změně svých postojů, Angel je tím nejlepším a velmi intenzivním průvodcem. Pozoruju pozitivní změny ve svém životě, ať v manželství, tak s přáteli, rodinou i v pracovním životě. Son-Rise se pro mě stává běžnou součástí života a jsem za to moc vděčná.



Okamžiky, které zažíváme, jsou nepopsatelné. Nedávno jsem si říkala, že jsem nikdy v životě nedostala tolik pusinek za dobu 2 hodin v pokojíčku. Přicházím „nalíčená paní manažerka“, odcházím vypusinkovaná pomuchlaná usměvavá holka.

Angelíček je velmi kreativní a má obrovskou fantazii. Vidí věci, které mi nevidíme, protože jsme z toho mnohdy nechtěně „vyrostli“ a dospěli jsme. Učí mě znovu, jak si hrát, a objevuju v sobě znovu svou dětskou hravost, fantazii a představivost. Když se překonám a dokážu fantazírovat s ním, oplácí mi to svojí euforií a radostí, což je pro mě nepopsatelně dojemné a naplňuje mě to takovým štěstím, že jsem ani nevěřila, že něco podobného existuje.



Již delší dobu jsem chtěla začít meditovat a pomáhat si tak v životě od stresu. Zkoušela jsem dříve poslouchat meditační hudbu, jógu a další věci. Hlavu se mi nedařilo vypnout. Angel mi pomohl najít úžasně jednoduchý způsob meditace. Prostě vnímat věci kolem a zaměřit pozornost na zajímavé detaily – barvy a jejich kombinace, tvary, obrazy a zvuky. Zjišťuju, že takových impulzů je kolem spoustu a když je vnímám, dokážu ovlivnit tok myšlenek a to je to, co se snažím naučit a co mi pomáhá. Angelíčkovou dobrovolnicí jsem už půl roku a jsem moc vděčná za to, že mi do života vstoupila celá Angelíčkova rodina! Přeju Vám, abyste k Son-Risu našli svou cestu a aby Vám pozitivně ovlivnil Váš život!!!


Natasha

age: 26 years
engineering student
previous experience with autism: no

The experience with Angel and his family has been something new and completely different from anything I’ve done before. I have learned from him much more than he has from me. It is easier for me now to be creative, authentic, and to not worry about little things. My partner told me that I am very happy every time I come home from my sessions with Angel. I do feel very happy; the SR days are my favorite days of the week. When I am with Angel, I am a child again and I am only worried about how both of us can have more fun, but while we have fun we learn without noticing. It is also amazing to see how he changes every day. For me, it is very gratifying to notice how each session he speaks more and more in Spanish, he surprises me all the time with the new things he says. I am very grateful for to have found the Chuecos family and the Son Rise Program.


Barča

věk: 22 let
studentka VŠ Speciální pedagogika
učitelka v MŠ Duha:
ve třídě pro děti s PAS (od 09/2014)
předchozí zkušenosti s autismem: žádné

„Díváme se na autismus jinak.“ Když jsem si před více než půl rokem přečetla tuto větu na webu slučujícím dobrovolnické příležitosti, napadlo mě, že by se pod tímto heslem mohlo skrývat něco opravdu zajímavého. Dnes jsem vděčná za to, že jsem se tenkrát odhodlala a na inzerát odpověděla. Dobrovolnictví v SRP* mi otevřelo dveře do světa nových příležitostí, spřátelila jsem se díky němu s úžasnými lidmi, jejichž životní filosofie je pro mne obrovskou inspirací, nemluvě o nenahraditelných chvílích, které jsem s naším „malým velkým“ učitelem prožila. Svým způsobem mi mé dobrovolnictví změnilo pohled na život. Díky!

Video s Barčou z cyklu naši dobrovolníci

04/2015: Barča získala ocenění Křesadlo

Barča je s námi od začátku našeho programu Son Rise, tedy víc než rok a půl, chodí dvakrát týdně 2 hodiny a někdy je s Ángelkem i víc. Když přišla, Ángel nemluvil, a teď si už povídají. Barčo, moc díky za tvoje nadšení, lásku a energii!

Křesadlo Barča.pdf

TV reportáž Barrandov Křesadlo & Barča
https://www.youtube.com/watch?v=nKTj_OUD85Y

10/2014: Barčino Son Rise Program® školení v Americe

V životě se nám občas naskytnou takové příležitosti, které by bylo naprosto pošetilé odmítnout. Jedna takováto příležitost mě také potkala. Rodiče Angelka mě nabídli, jestli bych nechtěla jet do Ameriky na školeni The Son-Rise Program Strart-Up. Byla jsem nadšená! Netrvalo ani pár minut a nabídku jsem přijala. Obdivuji rodiče Angelka, že i přesto, že věděli, na jaké úrovni jsem s angličtinou, šli do toho. Pro mě to byla veliká výzva. Angličtinu jsem měla každý den a občas se stalo, že jsem během jednoho dne měla i tři angličtiny. Bojovala jsem! Měla jsem na to asi tři měsíce. A pak se vše seběhlo tak rychle, že jsem najednou stála před branou Autism treatment centra v Sheffieldu u úžasného nápisu A PLACE FOR MIRACLES a nutně jsem tam potřebovala vyfotit. Aby všichni pochopili mou naléhavost: nevyfotit se s touto cedulí v Sheffieldu je jako nevyfotit se s Eiffelovkou v Paříži. CVAK! Zakřičel můj fotoaparát pod prsty mého manžela (který mě na místo dovezl a pak si mě zase odvezl). A náhle jsem si pořádně uvědomila co se vlastně děje a že jsem už skutečně na TOM místě. WAU! Najednou jsem byla ve školící místnosti plné lidí a přede mnou byl Raun, chlapec, který MĚL autismus a jehož rodiče tento program vymysleli. A tento člověk nás školil každý den a byl v tom opravdu hodně dobrý - WAU! Viděla jsem Jade (děvče, co se po 5ti letech dostalo z autismu) jako normální puberťačku, která nám pomáhala se ubytovat. Viděla jsem spoustu ostatních rodičů, se kterými jsem si povídala - ještě před těmi třemi měsíci pro mne bylo nemyslitelné, že ač s chybami, budu konverzovat v angličtině. Viděla jsem také Bearse (tatínka Rauna), jehož přítomnost ani nevyžadovala komunikovat v nějakém jazyce. Bylo to naprosté porozumění a úžasné naladění. V životě jsem nepotkala nikoho takového! Bohužel toto se moc nedá popsat, to se musí opravdu zažít. Viděla jsem nádhernou a klidnou přírodu, ve které jsem běhala s fotoaparátem v ruce i když pršelo a radovala se ze života. Myslím si, že mou radost sdílela i jedna žába, volavka a veverka. Nikdy jsem netušila, co veverky vydávají za zvuky. WAU!

Návštěvou Autism treatment centra v USA jsem překonala své tehdejší hranice - byla jsem naprosto sama mezi cizími lidmi a s pro mě teprve nově objeveným jazykem, tak daleko od domova. WAU!



Julie

věk: 21 let
studentka VŠ Psychologie
předchozí zkušenosti s autismem: žádné

Za Ángelkem jsem začala chodit kvůli mému zájmu o psychologii. Avšak o SRP* jsem nikdy před tím neslyšela, a tak jsem nevěděla, co od toho očekávat. Před prvním setkáním jsem byla nejistá a docela dost nervozní, ale poté jsem odcházela nadšená a byla jsem si jistá, že to je to pravé pro mě. Troufám si říci, že rozhodnutí docházet za Ángelkem bylo vůbec to nejlepší v mém životě. S Ángelkem jsme se postupně sbližovali a jeho pokrok je neuvěřitelný, především díky SRP* a úžasným lidem kolem něj. Nejsme tu jen my pro něj, ale i on pro nás. Cítím, že je můj malý velký učitel a při každém setkání se učíme navzájem od sebe. Každé chvíle s ním jsou pro mě požehnání a odcházím vždy s úsměvěm na tváři. Zažíváme spolu nádherné momenty, které si budu pamatovat snad do smrti. Díky němu vnímám svět také z jiného úhlu pohledu, celkově jsem se posunula dopředu a žiji radostnějším životem. Za tuto příležitost jsem neskutečně šťastná a vděčná. Děkuji Ángelkovi, jeho dokonalým rodičům a ostatním dobrovolníkům. Jsme skvělý tým a vy jste má Son-Rise rodina :)

04/2018: Juli získala ocenění Křesadlo

Naše úžasná dobrovolnice Juli dostala Křesadlo!!!
Moc gratulujeme a máme ohromnou radost.
Křesadlo je “cena pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci”. Je to ocenění pro dobrovolníky od organizace Hestia.

Pozor! Vědecky dokázáno: Dobrovolníci žijí déle a dobrovolnictví pomáhá proti depresi! Juli: “Nejvíc mě na dobrovolnictví baví, že nepomáhám pouze ostatním, ale i sama sobě.” Ángel má Juli a další dobrovolníky jako nejlepší kamarády, protože kontakt s vrstevníky je pro něj pořád ještě obtížný.

Děkujeme moc Juli i všem našim ostatním andělům dobrovolníkům! Jste naše rodina!

Proč milujeme koncept dobrovolnictví v oblasti autismu?

Na fotkách v akci naše Juli. Podařilo se jí skloubit matematiku (s pomocí oblíbených Mimoňů), výtvarku a ještě cestování a vlajky.

Dobrovolníci nás (rodiče) tak nějak “rozšiřují” - dávají Ángelovi to, co my mu dát neumíme nebo nemůžeme nebo nezvládneme... a tak ho každý z nich seznamuje s kouskem světa tam venku. Vše hravě, v bezpečí domova a s velkou láskou. Děkujeme Juli i všem ostatním dobrovolníkům, kteří byli a jsou v našem životě!




Danča

věk: 25 let
studentka VŠ Farmacie
předchozí zkušenosti s autismem: žádné

S Ángelem a SRP* jsem začala pracovat, jelikož jsem to chápala jako výzvu poznat lépe sama sebe, zbavit se svých bloků :) A to se i děje, při každé hodině je mi Ángel učitelem, učí mě vidět detaily, kterých bych si asi běžně nevšimla, učí mě být tady a teď a zastavit tok myšlenek v mé hlavě, stejně jako se otevřít, být sama sebou a nehledět na to, co si o mně myslí druzí. Každá hodina je dobrodružstvím, které si užívám a jsem moc vděčná za změny, které díky Ángelovi v mém životě nastávají :) jsem veselejší a každou obtížnější situaci vnímám, mnohem více než dříve, jako výzvu, díky které se mohu posunout opět o malý kousíček vpřed :) A když je nejhůř, rezonuje mi v hlavě Ángelovo "je to fajn" :)



Julča

věk: 18 let
studentka gymnázia
předchozí zkušenosti s autismem: žádné

Pochválila jsem Ángelka, jak krásně srovnal kuličky podle barev. Měl radost, šlo vidět, že ho to baví. Najednou se na mě podíval. Řekl: "Máme se rádi." a dal mi speciální Ángelkovskou pusu na nos. Byl to jen okamžik, ale byl tak neuvěřitelně krásný. V této krátké chvíli jsem si uvědomila, že jsem na tom správném místě zrovna teď a tady, že dělám něco, co má smysl, co mě naplňuje a povznáší mě kamsi, kde jsem vždycky chtěla být, ale nevěděla, jak se tam dostat. Ángel, Barbora, Ernesto, náš dobrovolnický tým a celý přístup SRP* to všechno ke mě přišlo jakoby náhodou a teď si to bez nich nedokážu představit. Pro mě jsou to nedocenitelné životní zkušenosti. Jsem vděčná za každou chvilku strávenou ve společnosti lidí z mé Son-Rise rodiny, dává mi do života radost, lásku, pochopení a ještě mnohem víc.


Míša

věk: 28 let
povolání: fakturantka
předchozí zkušenosti s autismem: žádné

Míša byla naše první dobrovolnice, a i když už skončila, jsme stále v kontaktu, nedávno byli spolu s Ángelem např. v ZOO. Míša sepsala práci na téma Výchova dítěte s autismem a s jejím svolením ji můžete nalézt zde (závěrečná práce). Krátce z jejího úvodu: "Téma autismu mě fascinuje. Proto jsem se kdysi rozhodla, že odpovím na inzerát, který jsem našla na internetových stránkách dobrovolníků, týkající se autistického chlapce. A trefa! S rodinou jsem si velmi dobře rozuměla a hlavně chlapec na mě reagoval velmi pozitivně, což bylo nejdůležitější. Chlapeček se jmenuje Ángel. Nyní je mu šest let a v době, kdy jsem ho poznala, měl nízký až středně funkční dětský autismus.  Hned na první schůzce, která se konala u rodiny v domě, po mě Ángelek lezl a jeho maminka tím byla nadšena. Své nadšení mi vysvětlovala tak, že není zcela normální, aby se její syn tak bezstarostně dotýkal cizích lidí. Dokonce si pamatuji, že na této první schůzce mi dal ochutnat sušenku. Zní to dost banálně a ani já jsem si tehdy neuvědomovala, jakou čest jsem měla, že jsem mohla kousnout do jeho cukrátka! Z naší seznamovací schůzky jsem odcházela nadšena!"

Video s Míšou z cyklu naši dobrovolníci

09/2015: Míši Son Rise Program® školení v Americe

V životě se nám občas naskytnou takové příležitosti, které by bylo naprosto pošetilé odmítnout. Jedna takováto příležitost mě také potkala. Rodiče Angelka mě nabídli, jestli bych nechtěla jet do Ameriky na školeni The Son-Rise Program Strart-Up. Byla jsem nadšená! Netrvalo ani pár minut a nabídku jsem přijala. Obdivuji rodiče Angelka, že i přesto, že věděli, na jaké úrovni jsem s angličtinou, šli do toho. Pro mě to byla veliká výzva. Angličtinu jsem měla každý den a občas se stalo, že jsem během jednoho dne měla i tři angličtiny. Bojovala jsem! Měla jsem na to asi tři měsíce. A pak se vše seběhlo tak rychle, že jsem najednou stála před branou Autism treatment centra v Sheffieldu u úžasného nápisu A PLACE FOR MIRACLES a nutně jsem tam potřebovala vyfotit. Aby všichni pochopili mou naléhavost: nevyfotit se s touto cedulí v Sheffieldu je jako nevyfotit se s Eiffelovkou v Paříži. CVAK! Zakřičel můj fotoaparát pod prsty mého manžela (který mě na místo dovezl a pak si mě zase odvezl). A náhle jsem si pořádně uvědomila co se vlastně děje a že jsem už skutečně na TOM místě. WAU! Najednou jsem byla ve školící místnosti plné lidí a přede mnou byl Raun, chlapec, který MĚL autismus a jehož rodiče tento program vymysleli. A tento člověk nás školil každý den a byl v tom opravdu hodně dobrý - WAU! Viděla jsem Jade (děvče, co se po 5ti letech dostalo z autismu) jako normální puberťačku, která nám pomáhala se ubytovat. Viděla jsem spoustu ostatních rodičů, se kterými jsem si povídala - ještě před těmi třemi měsíci pro mne bylo nemyslitelné, že ač s chybami, budu konverzovat v angličtině. Viděla jsem také Bearse (tatínka Rauna), jehož přítomnost ani nevyžadovala komunikovat v nějakém jazyce. Bylo to naprosté porozumění a úžasné naladění. V životě jsem nepotkala nikoho takového! Bohužel toto se moc nedá popsat, to se musí opravdu zažít. Viděla jsem nádhernou a klidnou přírodu, ve které jsem běhala s fotoaparátem v ruce i když pršelo a radovala se ze života. Myslím si, že mou radost sdílela i jedna žába, volavka a veverka. Nikdy jsem netušila, co veverky vydávají za zvuky. WAU!

Návštěvou Autism treatment centra v USA jsem překonala své tehdejší hranice - byla jsem naprosto sama mezi cizími lidmi a s pro mě teprve nově objeveným jazykem, tak daleko od domova. WAU!

PODĚKOVÁNÍ

Milá Baru, Ernesto a Ángelku,
chtěla jsem vám moc poděkovat za to, jací jste, že jste mi dovolili být na chvíli součástí vaší rodiny. Nikdy jsem si nemyslela, že bych se chtěla nějak změnit. Ale tím, že jsem vás poznala, ve mě proběhla největší změna v mém životě. Měla jsem potřebu něco udělat a začala jsem od sebe. Změnila jsem pohled na život, své názory. Ángelku, tobě děkuji ze všeho nejvíc. Jsi učitel všech! Jsi něco jako malý Budha, který je minimálně schovaný ve tvé duši. Baru, tobě děkuji za vstřícnost a lásku, kterou v sobě máš, a Ernesto, tobě děkuji za tvou obrovskou moudrost! Nikdy nezapomenu a budu se k vám velice ráda stále vracet. Nevím jestli jsem dokázala těmito pár větami vyjádřit to, co mám na srdci. Pokud ne, tak doufám, že alespoň mezi řádky je schovaný vděk a láska k vaší rodině. Fandím vám a věřím, že vaše štěstí nebude nikdy menší, než jaké ho od vás znám. Jen tak asi můžete na ostatní působit tak pozitivně. :-) Míša

* Son Rise Program®

Naše cesta k dobrovolnictví

I když zakladatelé SRP* doporučují mít dobrovolníky, zpočátku jsme se na to moc netvářili. Ne že bychom je nepotřebovali nebo nechápali jejich význam, ale zdálo se nám nemožné nějaké dobrovolníky vůbec sehnat. Kdo by si chtěl jen tak dobrovolně hrát s autistickým dítětem a učit se k tomu nějaká pravidla?! Ale první školení v Americe nám otevřelo oči. Pochopili jsme, že když budeme věřit, že nikoho neseženeme, tak se to tak stane. Takže jsme se naopak nastavili na to, že k nám ti správní lidé určitě přijdou a bude to ve správný čas. Také jsme si ujasnili, že všichni přirozeně něco získáváme, my rodiče, Ángel i dobrovolníci.

Z vlastních zkušeností z canisterapie (již 12 let) víme, že člověk pomáhá, ale především to dělá sám pro sebe, pro svoji radost, dobrý pocit a naplnění. Tak nějak bychom chtěli, aby i každý dobrovolník viděl možnost pracovat s Ángelem jako něco obohacujícího a aby byla zachována rovnováha mezi dáváním a přijímáním.

* Son Rise Program®

Otázky a odpovědi

Nejčastější dotazy

Zeptejte se nás